Popis výcviku

  VÝCVIK INTEGRACE V PSYCHOTERAPII (VIP)  

Komplexní vzdělávací program v psychoterapii

 

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA VÝCVIKU 

Program výcviku byl od roku 2007 připravován ve spolupráci s Katedrou psychologie FSS MU Brno a The European Association for Integrative Psychotherapy.

Výcvik integrace v psychoterapii nyní pořádají společnosti Integrace v psychoterapii s.r.o. a Perspektivy psychoterapie s.r.o. Nyní otevíráme již 5.běh výcviku.

 

TEORETICKÉ UKOTVENÍ VÝCVIKU

Náš výcvik se zaměřuje na proces integrace v psychoterapii. Lektoři sami vycházejí z asimilativního modelu integrace v psychoterapii (integrace poznatků z jiných směrů do vlastního základního směru). Pro vzdělávání výcvikových frekventantů je ústřední výzkumně podložený integrativní model společných účinných faktorů přítomných v psychoterapeutické praxi hlavních psychoterapeutických přístupů (Goldfried, 1995; Evans, 2005). Zvláštní důraz klade program výcviku na vztahové aspekty společných účinných faktorů (Norcross, 2011).

V našem pojetí integrace nejde o vytváření nové psychoterapeutické metateorie ani o technický eklekticismus bez teoretického zázemí. Během výcviku si studenti osvojují schopnost vlastní integrativní perspektivy jako neustálého procesu vzdělávání a tvořivosti, které směřují k přístupu „šitému na míru“ konkrétní terapeutické situaci.

Frekventanti se naučí také základní terapeutické dovednosti (Hill, 2009), které vedou k posílení účinných faktorů, a postupně si budují schopnost systematické konceptualizace případu (case formulation) (Ingram, 2006; Eells, 2007). Výcvik je postaven tak, aby podporoval frekventanty ve vytváření vlastního terapeutického přístupu, ve kterém budou integrovat získané teoretické i praktické znalosti. 

Lektoři jsou vzdělaní v různých psychoterapeutických přístupech (psychodynamická psychoterapie, gestalt terapie, rodinná a systemická terapie, psychoanalytická psychoterapie, existenciální analýza, body terapie) a ve své praxi přirozeně adoptovali integrativní přístup k integraci v psychoterapii a dále se v něm vzdělávají.

 

STRUKTURA VÝCVIKU:

Komplexní 5letý výcvik se skládá z 350 hodin sebezkušenosti, 500 hodin teorie a nácviku terapeutických dovedností a 160 hodin supervize.

Na pravidelných čtyřdenních setkáních velké skupiny 5x ročně studenti absolvují skupinovou sebezkušenost, teorii a výukovou supervizi specifických dovedností. Tato část výcviku trvá pět let.

K tomu navíc ještě studenti absolvují závěrečné kolokvium se zkouškou a další části výcviku, které probíhají individuálně nebo v malých skupinkách paralelně s výcvikem: individuální sebezkušenost,  individuální supervize, nácvik dovedností v malých skupinkách, externí supervize v malých skupinkách. Pro získání certifikátu je nutná ještě praxe pod supervizí.

 

 

PODROBNÝ POPIS VÝCVIKOVÉHO PROGRAMU

 

1. Sebezkušenostní část výcviku (celkem 350 hodin)

a)300 hodin skupinové sebezkušenosti 

b)50 hodin individuální sebezkušenosti (externí psychoterapeut)

ad a) Skupinová sebezkušenostní část probíhá ve dvou paralelních třináctičlenných skupinách, každou vede dvojice výcvikových terapeutů. Sebezkušenostní část je od teoretické a nácvikové části oddělena jak časově, tak personálně. V první polovině výcviku studenti absolvují 10 čtyřdenních sebezkušenostních setkání ve skupině zaměřené na nestrukturovanou skupinovou dynamiku. Sebezkušenostní část je zaměřena na propracování osobního procesu frekventanta, jeho sebereflexi, na reflexi jeho místa ve skupině, na porozumění jeho pozice ve světě, na jeho osobní i profesionální kultivaci. Sebezkušenost také znamená zážitek osobní zkušenosti s psychoterapeutickým procesem.

ad b) Další sebezkušenost získá student v individuální psychoterapii v rozsahu 50 hodin u psychoterapeuta, který je odsouhlasen lektorským týmem. Získá tím i důležitou zkušenost z vedení individuální terapie. Individuální sebezkušenost doporučujeme až v druhé části výcviku, ve které již nebude sebezkušenost skupinová. 

 

2. Teorie a nácvik dovedností (celkem 500 hodin)

a) teoretické přednášky, propojování teorie a praxe (240 hodin)

b) kolokvia (90 hodin)

c) nácvik metod v malých skupinkách (120 hodin)

d) konzultace závěrečné práce (20 hodin)

e) závěrečné zkoušky (30 hodin)  

 

ad a) Teoretické přednášky (propojování teorie a praxe) jsou součástí výcvikových setkání 3. - 5. ročníku, konají se v komunitě. Teoretická témata se vzhledem k integrativní orientaci výcviku týkají především společných účinných faktorů, základních pojmů jednotlivých psychoterapeutických směrů a soustředí se pak na vlastní témata interpersonálních vztahů a konfliktů pacienta, náhledu, podílu jedince na opakujících se potížích, roli terapeuta, apod. Teoretické přednášky poskytnou studentům informace také o psychopatologii a problematice psychoterapie v klinické praxi. 

 

ad b) Kolokvium se odehrává na konci 3., 4. a 5. ročníku. Na kolokvium studenti přinášejí poznatky, které získali na výcvikových setkáních i při studiu literatury, a sdílejí je s ostatními. Účelem kolokvia je zážitek procesu integrace a budování vlastního terapeutického přístupu. Na závěrečném kolokviu (ad e) probíhají závěrečné zkoušky a celková reflexe.

 

ad c) Nácvik dovedností (120 hodin) se koná se v malých nácvikových skupinách paralelně s hlavními výcvikovými setkáními 3-5. ročníku. Při nácviku se dovednosti propracovávají postupně v jednotlivých krocích. Frekventanti při nácviku dovedností získávají první zkušenosti v roli terapeuta, důraz je kladen na schopnost terapeutický proces pozorovat, popisovat a tak si osvojit schopnost vlastní reflexe terapeutické pozice. Nácvik je doplněn diskusí a sdílením zkušeností.

 

ad d) Frekventanti výcviku v 5. ročníku sepisují kazuistiku, kterou poté prezentují a obhajují při závěrečné zkoušce. Kazuistika zahrnuje kromě popisu případu i teoretické zarámování a konceptualizaci (case formulation), studenti ji vypracovávají pod vedením lektorů. 

Teoretická i nácviková část výcviku je personálně i časově oddělena od sebezkušenostní části.

 

3. Supervize (celkem 160 hodin)

a) skupinová výuková supervize (120 hodin)

b) skupinová externí supervize (30 hodin)

c) individuální supervize (10 hodin)

 

ad a) Skupinová supervize se odehrává v rámci pravidelných výcvikových setkání v druhé polovině výcviku. Supervize probíhá pod vedením stálého supervizora v menší skupině (polovina komunity), která svým složením není totožná se sebezkušenostní skupinou a je zaměřena na využívání terapeutických dovedností v terapeutické práci s klienty/pacienty.

 

ad b) Skupinová supervize se zkušenými externími supervizory probíhá na konci výcviku a jejím účelem je především supervize případu pro závěrečnou kazuistiku.

 

ad c) Frekventanti dále absolvují individuální supervizi s jedním supervizorem, záměrem je zejména podpora vytváření osobního terapeutického přístupu. 

 

Supervizní část je personálně i časově oddělena od sebezkušenostní části. Supervize má za cíl provázet a podporovat frekventanta v jeho klinické praxi, rozšiřovat jeho uvědomění v dané terapeutické situaci, minimalizovat jeho neuvědomované emoční reakce, pracovat s protipřenosem.  Student je povinen určený počet hodin supervize absolvovat do 5 let po skončení základní části výcviku (pokud nemá z vážných důvodů – např. mateřská, zdravotní potíže - domluvenou výjimku). 

 

PODMÍNKY UKONČENÍ VÝCVIKU

  • absolvování předepsaných hodin sebezkušenosti, teorie a nácviku dovedností, supervize
  • splnění souvisejících povinností dle evidence v indexu a vyrovnání finančních závazků
  • pět ročníkových prací (frekventanti tyto práce sepisují vždy ke konci výcvikového roku a reflektují svůj osobní a profesionální vývoj).

Poté se frekventanti  mohou přihlásit ke zkouškám, kde předkládají: závěrečnou práci (v této práci frekventant popíše kazuistiku ze své praxe a teoreticky ji zarámuje, doloží tím svoji schopnosti pracovat profesionálně s klientem, orientovat se v teoretických psychoterapeutických pojmech, osvojit si integrativní perspektivu, reflektovat vlastní terapeutický přístup).

  • úspěšné absolvování závěrečné zkoušky (u zkoušky je přítomen externí zkoušející, který není členem lektorského týmu, členové zkušební komise nebyli v průběhu výcviku lektory sebezkušenostní skupiny zkoušeného studenta).

 

PERSONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ:

Garant výcviku:

Mgr. Radim Karpíšek

 

Lektoři:

Sebezkušenostní část:

MUDr. Markéta Skálová 

PhDr. Markéta Rokytová  

Mgr. Milan Stiburek                            

Mgr. Petr Odstrčil

 

Teorie a nácvik dovedností:

doc.MUDr. Jan Roubal, Ph.D.

PhDr. et. JUDr. Stanislava Dudová

Mgr. Radim Karpíšek

PhDr. Roman Hytych, Ph.D.

Mgr. Jana Kostínková, Ph.D.

Mgr. Daniel Karásek

K výuce specifických témat ve výcviku mohou být přizváni i další externisté.

 

Supervizoři:

Supervize dovedností:

PhDr. et. JUDr. Stanislava Dudová 

Mgr. Radim Karpíšek 

doc.MUDr. Jan Roubal, Ph.D.

 

Externí supervizoři:

PhDr. Veronika Čermáková

Beate Albrich

Mgr. Martin Hajný 

Mgr. Jan Kulhánek

 

Supervize lektorského týmu

PhDr. Dana Dobiášová

 

Supervize sebezkušenostní části:

PhDr. Dana Dobiášová

 

Supervize teorie a nácviku dovedností:

Doc.PaedDr.Jan Slavík, CSc.

 

ETICKÝ KODEX

Lektoři i supervizoři a účastníci výcviku akceptují etický kodex ČPS ČLS JEP a etický kodex EAIP.

 

INSTITUCIONÁLNÍ ZAKOTVENÍ A VÝZKUM

Program výcviku byl v letech 2009,2012,2019 schválen ČPtS a IPVZ pro zdravotnictví, v roce 2018 získal certifikaci ČAP. Výcvik integrace v psychoterapii prošel komplexním akreditačním řízením EAIP (The European Association for Integrative Psychotherapy) a byl v roce 2015 přijat za plného člena této organizace.

 

V letech 2010-2015 by výcvik předmětem pětiletého výzkumného projektu realizovaného Centrem pro výzkum psychoterapie na katedře psychologie FSS MU Brno v rámci grantového projektu GAP407/11/ 0141 „Utváření integrativní psychoterapeutické perspektivy: analýza výcviku integrace v psychoterapii“. Výzkum výcviku i souvisejících témat vedly k množství konferenčních vystoupením v ČR a především v zahraničí (konference Society for Psychotherapy Research a Society for Exploration of Psychotherapy Integration) a také k vědeckým publikacím autorů z Centra pro výzkum psychoterapie při katedře psychologie FSS MU v Brně. Publikační výstupy tohoto výzkumného projektu jsou přístupné na http://psych.fss.muni.cz/psychotherapyresearch/cs/  .